Cíl

Kartuziánský řád byl založen k „chvále Boží slávy“, která spočívá v tom, že nás „Bůh z vroucí  lásky se sebou sjednocuje“, a tak přinášíme bohaté ovoce. To je cílem každého křesťanského života; zvláštnost našeho řádu spočívá v tom, že nemáme žádný jiný cíl. Integrita pravidel života v kartouze je zaměřena k jednomu cíli, aby členové mohli „horlivěji hledat, rychleji najít a  plněji vlastnit samotného Boha“, a tak dosáhnout „dokonalé lásky“ (Pravidla 1.1 a 1.4). Proto se zříkáme všeho, co nenapomáhá tomuto jedinému potřebnému (srov. Lk 10,42).

Samota

Ježíš řekl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat. Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.” On v nás žije svým Božským životem a jeho milostí nás mění ke Svému obrazu. Samota, ke které jsme my kartuziáni zejména povoláni, zajišťuje ideální podmínky pro takové důvěrné spojení. “Neboť v samotě se stále znovu odehrává velké tajemství Krista a jeho církve, jehož zářným příkladem je Panna Maria, ale které leží zcela skryto v hlouby každé věrné duše, a k jehož rozvinutí samota výrazně přispívá (Pravidla 2,1).

Uzavření a Stabilita

S výběrem omezené prostorové svobody (uzavření) spojujeme vnitřní modlitbu s tělem tak, že modlitbou projevujeme Bohu úctu, která mu náleží. Na druhou stranu, stabilita jednoho místa (lat. "stabilitas loci") je v souladu s klášterní zkušeností nezbytnou podmínkou pro směřování našich myšlenek a přízně neustále k Bohu.

Odloučenost od světa

„Protože náš řád je zcela zaměřen na kontemplaci, musíme si svědomitě chránit své odloučení od světa. Proto jsme osvobozeni od jakékoliv služby v duchovní správě, abychom mohli,  projeví-li se nutnost činného apoštolátu, v Kristově mystickém těle plnit svou službu“ (Pravidla 3.9).

Modlitba

My kartuziáni nemáme žádný jednotný model modlitebního života. Odloučené zasvědcení obsahuje velkou míru svobody a spontaneity ve vztahu přátelství s Bohem. Vedle liturgie a dalších povinných podliteb je na mnichovi, aby si zvolil z bohaté pokladnice katolické spirituality cokoliv, co mu pomůže k ještě hlubšímu vztahu s Bohem. V kontemplativním životě jež žijeme není tak podstatné to, co my sami konáme, ale co koná Bůh v nás. Nechte tudíž mnicha „čas od času uchýlit se k poklidnému zaposlouchání se do srdce, což umožní Bohu vstoupit všemi dveřmi a cestami“ (Pravidla 4,2).

Poslušnost

Největší překážkou při hledání Boha je vlastní vůle, vlastní „já“. Snažíme se toto „já“ obětovat za pomoci poslušnosti, která se musí – aby byla dokonalá – vztahovat k vlastním myšlenkám a úmyslům. Takové úplné vyprázdnění se od nás samotných nám umožňuje, abychom se naprostou nenuceností dítěte Božího otevřeli působení Ducha Svatého a tak se podobali Božímu synu, který přišel aby naplnil Otcovu vůli; současně nás osovobuzeje od všech příčin vlastních obav, bolesti a znepokojení jež nás provázejí.

Víra

Náš život se odvíjí v temnotě i ve světle víry. V samotě můžeme vstoupit do hlubin naší víry, kterou jsme přijali od Církve. Temnota, se kterou jsme začínali naši cestu víry se postupem času proměňuje ve světlo víry, pokud se otevřeme setkání s žijícím Ježíšem a necháme se zasáhnout Jím a Jeho Slovem.  Když se zřekneme všeho, co není v souladu s vírou, poznáme hlubinu božství a zář svatosti toho, který žije v našich srdcích.

Radost

Kolik užitku a božské radosti  přináší samota a tiché odloučení těm, kdo  kdo ji milují, vědí jen ti, kdo to zakusili. Zde se mohou silní muži usebrat jak často si přejí a v sobě též prodlévat, vytrvale se snažit o ctnostný život a užívat nebeské ovoce milosti. Zde se snaží získat ten jasný pohled, jehož láskyplné kouzlo zraňuje Ženicha a jehož čistota dopřává hledět na Boha. Zde vládne činorodý klid a klidná činnost. Zde Bůh uděluje bojovníkům za jejich strastiplný boj vytouženou odměnu: pokoj, který svět nezná, a radost Ducha svatého. (Svatý Bruno, zakladatel kartuziánského řádu)
Adresa:
Kartouza Pleterje
Drča 1
8310 Šentjernej
Slovenija
Tel: +386 (0)7 30 81 225
E-mail:


Webová stránka Velké Kartouzy:
www.chartreux.org